Školení montážních pracovníků podle EN 1591-4

Nutnost odstavit provoz z důvodu netěsnosti na přírubovém spoji je noční můrou každého provozovatele zařízení.

V rafinériích, chemických a dalších provozech se dlouhodobě zkoumají a šetří příčiny selhání těsnosti přírubových spojů. Výsledkem těchto výzkumů je následující tabulka.

Z výše uvedeného vyplývá, že až 50 % příčin netěsností je způsobeno nesprávnou montáží. Častým důvodem bývají zažité stereotypy postupů, které vycházejí ze zkušeností s montáží azbestových těsnění.

Primárním cílem školení dle ČSN EN 1591-4 je dát montážním pracovníkům ucelenou představu o tom, jakým způsobem se vzájemně ovlivňují jednotlivé části přírubového spoje.

Základní kvalifikace normy ČSN EN 1591-4 obsahuje 27 témat, která lze rozdělit přibližně do 4 oblastí.

1. Materiály těsnění a jejich vlastnosti, třídy těsnosti, deformace těsnění při montáži atd.
2. Spojovací materiál, přenos sil ve šroubovém spoji, mazání a jeho vliv na utahování.
3. Postupy utahování, záznamy, protokoly.
4. Nástroje pro utahování, způsoby utahování, bezpečnost práce, detekce úniků.

Cílem je povýšit práci montéra přírubových spojů na úroveň svářečů.

Vlastní školení i závěrečné zkoušky obsahují jak teoretickou tak i praktickou část. Platnost certifikátu školení je 5 let. Prodloužení je možné na základě přezkoušení, nebo opětovném absolvování celého školení, viz. ČSN EN 1591-4 kapitola 12.2.

Nejčastější argumenty proti užitečnosti tohoto školení, s kterými se setkáváme, se odvolávají na dlouholeté zkušenosti a zažité postupy.

„Nemáme kritické spoje, nejsme chemička či rafinerie. Pro naše aplikace nepotřebujeme školení, naši montéři si s tím vždycky poradili, už roky to děláme pořád stejně, nemáme netěsnosti apod.“

Z pohledu montáže nezáleží na tom, jestli se jedná o kritický přírubový spoj nebo běžnou aplikaci. I spoje, které mají nízké parametry, mohou být z pohledu provozu kritické.

Současný stav norem pro návrh a výpočet těsnění vychází z norem, které jsou staré víc jak 30 let a v některých ohledech se odvolávají na azbestová těsnění. Nově používané těsnicí materiály, které azbest nahradily, mají však úplně jiné vlastnosti a je tedy třeba na ně aplikovat jiné postupy a způsoby montáže.

Běžnou praxí je dát montérovi do rukou těsnění, úderový klíč a kladivo příslušné velikosti. O utahovacích momentech v těchto případech nemůže být žádná řeč.

Díky svým zkušenostem si montážní pracovníci v drtivé většině případů nějak poradí. Přírubový spoj tedy nakonec projde tlakovou zkouškou. Je ale vhodně utažen tak, aby mohl bezproblémově fungovat i na provozních parametrech daného zařízení?

„Jak správně utáhnout přírubový spoj? Jaké mám použít těsnění s ohledem na parametry spoje? Jaký utahovací moment budu aplikovat, když jsem žádný nedostal? Čím namažu spojovací materiál a jaký to bude mít vliv na celkové utažení?“

Na tyto a podobné otázky Vám rádi odpovíme v rámci školení montážních pracovníků.​

Co znamená certifikované školení ČSN EN 1591-4?

Postup a průběh zkoušek montérů přírubových spojů podle ČSN EN 1591-4 je schválen nezávislým orgánem v souladu s EN ISO/IEC 17024:2013 posuzování shody. V České republice je nezávislý schvalovací orgán ČIA (Český institut pro akreditaci) a na Slovensku SNAS (Slovenská národná akreditačná služba).

ČIA nebo SNAS jako certifikační orgán udělují značku, kterou smí zkušebna opatřovat vlastní certifikát vydávaný úspěšným absolventům školení montážních pracovníků podle EN 1591-4.

Naše zkušenosti s tímto školením dle ČSN EN 1591-4 jsme využili při vypracování metodiky, postupů a hodnotících kritérií pro přezkoušení externích montérů před započetím montážních prací (odstávkou).

Význam přezkoušení externích montérů ze znalostí základních postupů při montáži přírubových spojů přináší provozovatelům ověření jejich odborné způsobilosti před montáží. V kombinaci s následným dozorem vlastní montáže pak i očekávané zvýšení spolehlivosti přírubových spojů.